Povídky pod psa - Eva Mašková

NOVINKA

O knize

Povídky pod psa

Slepičí polévka pro psí duše – povídkový román

 

Z psího útulku rovnou na Hrad? Proč ne, když máte pes-appeal a víte, jak svět vrtí ocasem. Flanderský bouvier Oskar vás provede prvním rokem v nové smečce. Komentuje hradčanské hemžení lidí a psů bez servítků, ale pro slabosti bližních má pochopení – chybovat je lidské, odpouštět psí.

     Humor a nadsázka potěší nejen pejskomily, ale i milovníky staré Prahy. Dobrodružství psích přátel Blanky, Oskara, Puga a Richarda, stejně jako příběhy jejich páníčků, malostranských sousedů, nabízejí milé čtení do neklidné doby. Ilustroval Pavel Beneš (www.labradosti.cz).

www.maskovaeva.cz

Počet
135,00 Kč -10%
150,00 Kč
s DPH

O autorovi

 

Eva Mašková se narodila v Praze, v roce psa. Po více než dvaceti letech práce pro zahraniční společnosti přešla na volnou nohu. Působí jako lektor a specialista na mezinárodní účetní standardy. Je zapsaným mediátorem ministerstva spravedlnosti. Literární tvorba ukotvená v české současnosti jí pomáhá najít rozlet v sešněrovaném světě podnikových financí. Kromě povídek, ve kterých nesmí chybět pes, vydává klasické detektivky (Pozlacená klec, Předloha pro vraždu). Zápletky a zvraty promýšlí při práci na zahradě a během výroby domácích marmelád (www.maskovaeva.cz).

Ukázka

 

Teplý slunečný den, nebe bez mráčku, ale dusno nad kavárenským stolkem věští bouřku. Jako vždycky, když se setkají ti tři. Policejní rada plukovník Matyáš podléhá časté iluzi rozvedených padesátníků, že dvě nejdůležitější ženy jeho života spolu musí dobře vycházet. Padesátnice Dáša a patnáctka Karin. Bláhovost, kterou sdílí jen plukovníkův dobrman Richard. Ležíme s Richardem pod stolem, hlavy na packách, oči zavřené. Richard předstírá klid, ale zrazují ho kupírované uši. Škubnou sebou pokaždé, když promluví Karin. Odmlouvat otci? Richard, jehož svět je definován přísnou hierarchií, trpí.

     „Mega pruda, vodejít před půlnocí.“ Oříškově hnědé oči Karin za zrcadly slunečních brýlí metají blesky, kostnaté koleno vykukující z rozdrbaných replayek za tři tisíce se chvěje. Proč zrovna ona musí mít tak brutálně toxickýho fotra? „Na gramáči přijdu vo hafo subs, si piš, že mě kvitnou.“   

     „Já tě vyzvednout nemůžu. A sama z koncertu ve dvě ráno až do Ďáblic nepojedeš.“ Matyáš, poučen trpkými zkušenostmi, se drží v rozhovoru s dcerou holé podstaty. Ignoruje fakt, že neví, co znamená gramáč, ani proč je taková tragédie, když člověka někdo kvitne.

     Karin přitvrdí. „Takovej bizár, copak sem malej fakan? Prudíš, aby tě vona lajkla,“ škubne hlavou k mlčící Dáše. Ví, kde je tátovo slabé místo. Sjede Dášu pohledem a ušklíbne se. „Co s ní dejtíš, jen prudíš. A nemáš na nic čas,“ vzlykne směrem k otci. Válka do hrdel a statků je vyhlášena.

     „Mluv trochu slušně, jakápak vona,“ nahrává dceři na smeč plukovník. Vlastní dcera ho dovede rozhodit mnohem snáz než zkušený recidivista.

     Než stačí Karin zaskórovat, ozve se Dáša. „Co kdybych Karin vyzvedla já? Mám to do Besedy kousek. Může přespat u mě a nemusí se trmácet přes celou Prahu noční tramvají.“ Dáša se medově usmívá, zatímco pod stolkem dává nohou Matyášovi znamení.      

     „Že by se mi líbila představa vás dvou, jak samy couráte nočními ulicemi,“ plukovník potřásá hlavou ve snaze zachovat si při kapitulaci tvář.

     „Nesmysl, máme přece psy. Nech u mě i Ríčeda, s ním si na nás nikdo netroufne,“ navrhuje Dáša. Není to ke mně zrovna ohleduplné, copak flanderský bouvier není stejně dobrý ochranář jako dobrman? Nemám však Dáše tento taktický tah za zlé, v lásce a ve válce je dovoleno vše.

     Karininy oči těkají z jednoho dospělého na druhého jako splašený metronom. V hlavě jí jede kalkulačka, zůstat v klubu do zavíračky strašně chce, ale vděčit za to téhle ženské? Ne nadarmo patří mezi příslušníky generace Z. Vybere si to příjemné. Tady a teď. O protislužbě se teprve bude vyjednávat. Uklidněna rozhodnutím, že za velkorysou nabídku nepřipíše Dáše ani malé bezvýznamné plus, licituje: „Ale přijdeš pro mě až po půlnoci. A kdyby eště nebyl šlus, počkáš.“

     „Tak tohle ti, holčičko, tolerovat nebudu,“ zaříká se Dáša, ale jen v duchu, Matyášova nepřehlédnutelná úleva, že se věc vyřešila bez hádky, jí brání vyjádřit své myšlenky nahlas.

 

97 ks

NOVINKA

O knize

Povídky pod psa

Slepičí polévka pro psí duše – povídkový román

 

Z psího útulku rovnou na Hrad? Proč ne, když máte pes-appeal a víte, jak svět vrtí ocasem. Flanderský bouvier Oskar vás provede prvním rokem v nové smečce. Komentuje hradčanské hemžení lidí a psů bez servítků, ale pro slabosti bližních má pochopení – chybovat je lidské, odpouštět psí.

     Humor a nadsázka potěší nejen pejskomily, ale i milovníky staré Prahy. Dobrodružství psích přátel Blanky, Oskara, Puga a Richarda, stejně jako příběhy jejich páníčků, malostranských sousedů, nabízejí milé čtení do neklidné doby. Ilustroval Pavel Beneš (www.labradosti.cz).

www.maskovaeva.cz

Parametry

obálka
Pevná
Počet stran
105

Mohlo by vás také zajímat